Rašeliniště
V okolí Cínovce můžete navštívit hned několik rašelinišť vrchovištního typu, která se nacházejí v nadmořské výšce mezi 850 až 880 m a mají kubaturu cca 3 mil. m3 humolitu. Jestliže dříve lidé rašeliniště vysoušeli, dnes se snaží o opak a plochy znovu zavodňují. Přírodní rezervaci Cínovecké rašeliniště najdete západně od Cínovce a navazuje na Georgenfeldské rašeliniště na německé straně hranice. Dnes již málo známé rašeliniště U jezera se nachází cca 2 kilometry na západ v plochém sedle na severovýchodním úpatí Pramenáče. Má rozlohu cca 9 ha, kubaturu 1,67 mil. m3 a ověřenou mocnost přes 6 metrů. Do druhé světové války bylo jako jediné využíváno pro balneologii lázní Teplic.
Na území rašelinišť roste borovice kleč, jeden z nejstarších porostů této části Krušných hor, a dva druhy bříz – pýřitá a zakrslá. Vyskytuje se zde chráněná masožravá rosnatka okrouhlolistá. Mezi další chráněné rostliny, které tady můžete obdivovat, patří rojovník bahenní, suchopýr pochvatý, suchopýr úzkolistý. V okrajových částech přírodní rezervace roste kriticky ohrožený prstnatec plamatý. Z ptáků můžete na rašeliništích zastihnout kromě jiných chráněného čápa černého, který do tohoto prostoru zalétá za potravou, nebo krkavce velkého.
GPS: | 50°43'37.70"N, 13°44'40.26"E |
---|---|
Bod zájmu: | Příroda |
Určeno pro: | Rodina, Zdatný turista, Senior, Školní kolektiv |
Jak: | Pěšky |
Rašeliniště na saské straně hranice se jmenuje Georgenfelder Hochmoor. Je jedním z mála přístupných horských rašelinišť a platí se tam vstupné. Cesta k němu vede od hraniční obce Zinnwald-Georgenfeld a projít můžete po 1200 metrů dlouhém povalovém naučném chodníku, který vede nejzajímavějšími částmi rašeliniště. Na rozdíl od Georgenfeldského horského rašeliniště na německé straně jsou Cínovecké rašeliniště a rašeliniště U jezera ponechána svému přirozenému půvabu a zájemci a návštěvníci hor mohou obdivovat drsnou a zádumčivou krásu volné krušnohorské krajiny. K rašeliništím se dostanete horskou silnicí vedoucí z Cínovce na Nové Město a po krátkých kolmých odbočkách. Doporučujeme buď výhledy z okolních loveckých posedů, nebo prostudovat detailní letecké mapy na internetu. Ty pak z nadhledu odhalí rašeliníkové loučky a řadu drobných jezírek.
Kahleberg (905 m) je třetí nejvyšší horou ve východních Krušných horách a nachází se v Sasku nedaleko hranic s Českem u městečka Altenberg. Přístupové cesty vedou z mnoha odpočívacích parkovišť při silnicích do Altenbergu, ale i z parkoviště u nové cínovecké restaurace Krušnohorský dvůr. Tyto cesty jsou dobře značené dřevěnými ukazateli a turistickými značkami. Na vrcholu Kahlebergu stojí malá chata a dříve jste se tu mohli rozhlédnout ze dvou věží. Od horské chaty je za dobrého počasí nádherný výhled do Saska, ale i do Čech. Na západě lze spatřit nejvyšší vrcholky Krušných hor – Klínovec (1 244 m) a Fichtelberg (1 214 m). Na severu pak uvidíte město Drážďany s televizní věží a severovýchodním směrem dohlédnete až na tepelné elektrárny v lužické pánvi na hranicích Německa a Polska.
Směrem k východu zaujme strmý čedičový vrcholek Geisingbergu (824 m) s kamennou vyhlídkovou věží s pozadím pískovcových stolových hor Děčínského Sněžníku (723 m) a Königsteinu. Za hlubokým kaňonem Labe se nachází oblast Českosaského Švýcarska s vulkanickými kužely Růžovského vrchu (619 m) a Klíče (759 m). Při opravdu dobré viditelnosti je pouhým okem identifikovatelný více než 100 km vzdálený Ještěd (1 012 m), hřeben Jizerských hor a Krkonoš, včetně nejvyšší hory Sněžky (1 602 m).
Hora Kahleberg je tvořena křemennými porfyry s úzkými žilami žulových porfyrů. Je to hornina s typicky červeným zbarvením, kterou můžete na jižní straně hory sledovat na mohutných skaliskách Malého a Velkého Lugsteinu. Ty skýtají krásné výhledy nejen na přírodní rezervaci Hochmoor, ale i na České středohoří, horu Říp a okrajové partie Prahy.
Na severozápadním svahu Kahlebergu však křemenný porfyr tvoří rozsáhlá kamenná moře (5 ha). Rostou tu převážně lišejníky a místo je chráněno jako přírodní památka. Místní kamenná moře jsou výsledkem klimatického a mechanického zvětrávání, při němž voda v průběhu věků pronikala do skalních trhlin a puklin. Tam v zimě zmrzla a rozpínala se, dokud opět neroztála. Menší částečky odnesla voda do údolí (tam se uložily nebo je odnesly vodní toky) a haldy kamenné suti zůstaly. Neustálé opakování těchto procesů nakonec způsobilo roztržení i té nejtvrdší skály, kdy se pevný a celistvý horninový pokryv rozdrobil nejprve do větších bloků a poté do stále menších kamenů.
Přírodní rezervace Hochmoor, která je jedním z mála přístupných horských rašelinišť, leží jižně od Kahlebergu, přímo na sasko-české hranici. Cesta k rašeliništi vede od hraniční obce Zinnwald-Georgenfeld a projít můžete po 1 200 metrů dlouhém povalovém naučném chodníku. Na území rašelinišť roste borovice kleč, jeden z nejstarších porostů této části Krušných hor, a dva druhy bříz – pýřitá a zakrslá. Vyskytuje se zde chráněná masožravá rosnatka okrouhlolistá. Mezi další chráněné rostliny, které zde můžete obdivovat, patří rojovník bahenní, suchopýr pochvatý a suchopýr úzkolistý. V okrajových částech přírodní rezervace roste kriticky ohrožený prstnatec plamatý. Z ptáků můžete na rašeliništích zastihnout kromě jiných chráněného čápa černého, který do tohoto prostoru zalétá za potravou, nebo krkavce velkého.
GPS: | 50°43'44.98"N, 13°44'36.55"E |
---|---|
Bod zájmu: | Kultura, Příroda |
Určeno pro: | Rodina, Zdatný turista, Senior, Školní kolektiv |
Jak: | Autem, Na kole, Pěšky |
Praktické informace: | |
Otevírací doba: | květen–říjen denně 9:00 – 17:00 |
Vstupné: | dospělí 1,80/1,50 € děti 1,30/1,00 € ve školních skupinách 0,50 € |
Email: | FV.Osterzgebirge@t-online.de |
Telefon: | (035056) 35355 |
Adresa: | Fremdenverkehrsbüro, Teplitzer Straße 12, 01773 Zinnwald |
Galerie
Další články
Ptačí vrch
Ptačí vrch (506 m.n.m.), původně německy Vogelherd, získal název podle velkého množství ptáků. Podle jejich zpěvu dostala hájovna pod vrchem název Ptačí zpěv (Vogelsang). Na samotný vrchol dříve vedla turistická značka, která pokračovala okolo Drahůn…
Historický hraniční kámen na Cínovci
Nedaleko hostince U Lípy na Cínovci, kde státní hranice uhýbá doprava a tvoří výběžek, který se nachází nedaleko silnice do Drážďan, stával od roku 1673 hraniční kámen tří panství s erby Šternberků (zlatá osmicípá hvězda v modrém poli, kteří vlastnil…