Moldavská trať

Moldavská horská dráha bývá někdy nazývána Krušnohorskou železnicí či Teplickým Semmeringem. Trať postavila Společnost Pražsko‑Duchcovské dráhy a jejím cílem bylo propojení severočeské hnědouhelné pánve se středními Čechami, Prahou a později se Saskem. Vlak na této trati překonává s pomocí tří viaduktů a dvou tunelů náročný horský terén. Železnice, spojující město Most přes Dubí s Moldavou v Krušných horách, se začala stavět v roce 1871. První úsek tratě z Mostu do Oseka byl slavnostně zprovozněn dne 18. 12. 1876. Během několika měsíců byl dokončen i další úsek do Hrobu, který byl předán do provozu 15. 5. 1877. V roce 1884 byl dokončen i poslední, nejnáročnější úsek přes Mikulov na Moldavu, kam první souprava vyjela 6. 12. 1884. Zahájením provozu došlo i k propojení se shodně dokončenou tratí v sousedním saském Rehefeldu. Osobní doprava odstartovala o půl roku později dne 18. 5. 1885 a na této trati jezdily i rychlíky z Prahy. Pro trať byla koncem 19. století vyvinuta parní lokomotiva řady 180, která zde po rekonstrukci přetrvala až do ukončení pravidelného parního provozu v roce 1967. Trať je od roku 1998 kulturní památkou ČR, a to včetně viaduktů, tunelů, násepních propustí a nádražních budov. Pokud se budete chtít po trati projet vlakem, v jízdním řádu pro cestující ji najdete pod číslem 135.

Průvodce po Moldavské horské dráze (ČJ)

Průvodce po Moldavské horské dráze (NJ)

Železniční muzeum v Dubí

V památkové chráněné budově vzniká postupně malé železniční muzeum. Prozatím je v rámci muzea přístupná dopravní kancelář a kancelář přednosty. V budoucnu zde bude expozice osobní a zavazadlové pokladny a čekárna, která by měla sloužit svému původnímu účelu. Z původního vybavení zůstal v budově jen trezor, nalezený při rekonstrukci budovy, a také hodiny. Expozici doplňují starožitnosti a dobové vybavení z jiných železničních stanic. 

Galerie