Zpět

Milan Stryja - výstava fotografií - 15.1.2026 - 15. 2. 2026

Zpět na seznam článků
Fotografická výstava Milana Stryji a Veroniky Hrabákové
Velkoformátové fotografie zachycující jógu v často opomíjené krajině severních Čech.
Po dva roky vznikal soubor snímků, na kterých se jemná, ženská síla těla potkává s tichem mlhy, zrcadlením vody, i žárem ohně. Cvičitelka jógy Veronika Hrabáková a fotograf Milan Stryja ji tvořili sami ve dvou – bez týmu, bez přehnané stylizace.
Vznikly tak neuvěřitelné záběry, že by si nedůvěřivý divák mohl myslet, že jsou generované umělou inteligencí.
Výstava Jóga. Tečka. je poctou klidu v pohybu.
Józe, která nepotřebuje slova. Ani vykřičníky. Jen dech. A tečka.

O autorovi:
Fotograf Milan Stryja je výraznou osobností teplického kulturního prostředí. Jeho fotografie se objevují na výstavách, billboardech, titulkách časopisů a knih, spolupracuje s lokálními firmami i osobnostmi a jeho tvorbu znají i ti, kdo se s ním potkávají v ledových vodách – otužování je totiž pro Milana nejen životní styl, ale i filozofie, která prostupuje jeho tvorbou: vytrvalost, klid, práce s tělem i duchem.
Ve své práci se soustředí především na portrétní a sportovní fotografii či video, nevyhýbá se výzvám. Silné světlo i naprostá tma, oheň i sníh a voda – to vše jsou prostředí, která nevnímá jako nepřemožitelné překážky, ale jako kulisy silných příběhů. Právě tak vznikala i výstava Jóga. Tečka.
Milanův rukopis je rozpoznatelný: jednoduchý, čistý vizuální styl s důrazem na světlo, atmosféru a přirozenost. Výsledné snímky tak působí syrově i jemně, dramaticky i klidně.

Více o autorovi na www.milanstryja.com

O spoluatorce:
Mám pocit, že fotografie, které jsme pro tuto výstavu vybrali, perfektně zapadají do atmosféry Domu s modrou krví. Jsou barevné, živé, a přitom klidné. Exteriérové záběry jsme záměrně situovali do míst, která Tepličáci dobře znají, a věřím, že i návštěvníci si budou s chutí tipovat, kde byly pořízeny.
Při výběru jsme kombinovali jógové pozice, které jsou vizuálně výrazné, s těmi jednoduššími – aby divák mohl obdivovat ladnost a sílu, ale také si u některých pozic říct: „Tohle bych možná zvládl taky.“
Původně jsem neměla v plánu fotografie někde vystavovat. Na první focení jsem si prostě sbalila tašku s několika variantami oblečení, hřeben, řasenku – a jeli jsme. Bez stylistů, bez make-up artistů. Někde tedy trčí vlasy, jinde se krčí triko. Ale právě to je na těch fotkách moje – je to opravdové.
Více o Veronicewww.jogatecka.cz
Těšíme se na vaši návštěvu.