Zpět

Jaroslav Prášil JARO SLAV - 31. 3 -30. 4. 2026

Zpět na seznam článků
JARO SLAV
Vernisáž: 31. 3. od 18h
V rámci zahájení výstavy dne 31. 3. 2026 je připraven také doprovodný program pletení pomlázek společně s autorem Jaroslavem Prášilem od 15 hodin.
Datum trvání výstavy: 1. 4. – 30. 5.
Oslavování jara zahrnuje různé tradice a rituály, které jsou spojené s plodností a obnovou přírody. Oslavami lidé vítají příchod nového ročního období, jež symbolizuje nový začátek. Je to hluboké nadechnutí Matky přírody. Zima byla dlouhá, tak teď JARO SLAV Jaroslav podle kalendáře slaví svátek 27. dubna. Nositeli tohoto jména dle významu přináší sílu, slávu, ale také jarní bujarost a energii. Jméno má staroslovanský původ a odvozené je ze slova „jaryj“. Ze stejného základu se vyvinulo i označení pro roční období – jaro. Jméno v sobě vícero významů – jednak „vznětlivý“, ale také „silný, mocný, vládnoucí“. Jméno se tak doslovně překládá jako „ten, kdo je slavný svou silou a bujarostí“. V pozdějších výkladech vystupuje jako „ten, kdo slaví jaro“, „muž, jaro oslavující“.
 Jaroslavům často bývají přisuzovány různé vlastnosti - spolehlivost, pracovitost, odvaha, kreativita a inovativnost. To je činí inspirativními osobnostmi pro své okolí. Jaroslav Prášil je toho důkazem. Skrze svá díla přímo ve výstavě ukazuje hravou i pečlivou práci s barvou, neotřelý cit pro detail i kompozici a pokorné zacházení s materiálem.
 Prášilův tvůrčí přístup je charakteristický vlivem geometrického jazyka, organickými tvary i lidovým řemeslem. To vše můžeme nalézt v jeho grafikách, špercích a jiných drobných objektech rozmanitých technik, které jsou originálními a specifickými uměleckými díly. Šperky odkazují na autorovo promyšlené skloubení estetické kvality s ruční lidovou řemeslnou technikou, která se projevuje variabilitou používaných materiálů. Vypěstovaný a tradičním způsobem zpracovaný len je od začátku do konce dílem autora. Materiál jeho náramků – režné lněné příze kombinuje s dalšími materiály, např. se syntetickou přízí.
 Vybraná vystavená díla divákovi ilustrují prolínání zájmů, které postupně Jaroslav Prášil nabaloval, a které záhy přerostly i vystudovaný obor sklářského ateliéru na VŠUP v Praze.
Vystavené umění Jaroslava Prášila lze vnímat i jako pozvánku k dialogu mezi všemi aktéry navzájem – mezi umělcem, divákem, jednotlivými díly i celkovou expozicí v galerii. Návštěvník výstavy může díla interpretovat zcela svobodně v závislosti na jeho momentálním rozpoložení.

Jaroslav Prášil (*1946, Ústí nad Labem) - muž mnoha řemesel. Je to renesanční osobnost české výtvarné scény. Sklář, textilní výtvarník, malíř, grafik i pedagog. Jeho život i tvorba jsou pevně semknuty s městem Ústí nad Labem. Dílo však vzdoruje jednoznačnému zařazení, neboť se pohybuje napříč tradičními řemesly i uměleckými disciplínami.

 Kořeny jeho vztahu k lidové tvorbě sahají až do dětství. Jezdíval k příbuzným do vesnice Hnátnice v podhůří Orlických hor, kde se seznámil se zemědělstvím a nástroji. Tyto zkušenosti a získané nářadí se později staly základními kameny jeho tvorby a dodnes představují výrazný vizuální i významový prvek jeho práce. Jaroslav Prášil zůstává věrný ručním postupům – od pěstování lnu přes jeho odsemenění, rosení, lámání, česání a spřádání na kolovratu až po samotné paličkování.

 Po studiích na Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské v Železném Brodě (1960–1964) pokračoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (1964–1970), kde se věnoval sklářskému výtvarnictví pod vedením proslulého prof. Stanislava Libenského. Právě během vysokoškolských let mu učarovala rukodělná tvorba kolegyň z textilního ateliéru, která jej přivedla k paličkování – technice, jíž se se zápalem věnuje od roku 1970. Za ušetřené peníze v Praze jako student koupil kolovrat a opatřil si paličky. Postupně pak  rozšířil svou praxi o další tradiční řemesla, mimo jiné košíkářství, háčkování, pletení či výrobu skleněných ozdob. Tyto metody i jejich vizuální jazyk dodnes přirozeně zasazuje do své umělecké práce. Vedle kresby, grafiky či malby tak vznikají i košíky, pomlázky či originální textilní šperky, z nichž mnohé vznikají v jeho roubené chalupě v Bláhově v Českém středohoří – v místě, kde žije a tvoří převážnou část roku. Pravidelně se účastní Bienále české krajky ve Vamberku a jeho tvorba byla opakovaně oceněna na výstavách v zahraničí i u nás.

 Prášilova osobitá estetika, propojující geometrický řád, prvky nové figurace, minimalismus, lyrickou abstrakci i organické formy s tradičním řemeslem, se vyznačuje díky studiu skla mimořádným barevným cítěním, pokorou a citlivostí k materiálu.

 Významnou stopu zanechal Jaroslav Prášil také jako pedagog. Sehrál klíčovou roli při vzniku Fakulty umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a v roce 1994 zde založil ateliér Přírodní materiály, který dodnes organicky propojuje současné umění s tradičními řemeslnými technikami.

Těšíme se na vás!