Pramenáč

Pramenáč je nejvyšším vrcholem v okolí Dubí a Cínovce se svými 909 metry n. m. a leží asi dva kilometry severovýchodně od Mikulova. Stejně jako vrchol Na Skále (882 m), Grosser Lugstein (893 m) a také Kahleberg (905 m) je Pramenáč tvořen tělesem tzv. teplického křemenného porfyru (ryolitu). Po tomto vrcholu je nazván nejrozšířenější petrografický druh, tedy porfyr typu Pramenáče. Tato hornina má typické červené zbarvení a buduje na Pramenáči výrazné skalky.

Z Pramenáče je za jasného počasí výhled do údolí a na okolní horské masivy. Uvidíte odsud Krkonoše i České středohoří a dohlédnete i na pověstnou horu Říp. K Pramenáči můžete dojít ze směru od Cínovce nebo z druhé strany od horské chaty Vitiška. Na vrcholku byl před několika lety vztyčen mohutný dřevěný kříž.

Na jedné ze skalek u lesní cesty pod Pramenáčem se nachází tvar, který připomíná „kamenné slunce“. Nejedná se však o geologickou zajímavost, ale o porušení horniny odstřelem skály při těžbě pro stavební účely.
Hřebenem Pramenáče prochází i stejnojmenná štola (též štola Vápenice), dlouhá 3370 metrů, která spojuje údolí Horské Bystřice a Divoké Bystřice. Štola je součástí posilovacího vodovodu, který měl pokrýt nedostatek pitné vody v Teplicích a Trnovanech. Vodovod byl vyprojektován inženýrskou kanceláří z Teplic a stavební firmou A. Niklas v letech 1925 až 1928. Hrubá ražba štoly Pramenáč se prováděla současně z obou stran, a to ze západu od bývalé hájovny Vápenice a na východě ze zářezu údolí Liščího potoka nad dubským nádražím. Podle pamětníků prováděla práce v letech 1928 až 1930 italská firma. Svému účelu začala štola sloužit koncem roku 1934.

Galerie