Lovecký zámeček a obora ve Mstišově

V celoročně přístupné oboře ve Mstišově žijí lesní zvířata už přes tři sta let. Oboru zřídil na počátku 18. století majitel zdejšího panství hrabě František Karel Clary-Aldringen pro chov jelení zvěře. Obora měla sloužit loveckému potěšení vzácných hostů, ale i jeho samotného, protože i on byl vášnivým lovcem. V roce 1703 nechal František Karel Clary-Aldringen u obory postavit osmiboký lovecký zámeček s pravoúhlými okny se štukovým ostěním zaměřenými promyšleně do vytvořených lesních průseků. Křehká patrová barokní stavba, napodobující tehdy módní čínský styl, a proto obklopená vodním příkopem, se stala místem pravidelných setkání šlechtické společnosti během loveckých kratochvílí. Stavba je v patře zúžená, a tak obíhající ochoz je doplněn dřevěnými sloupky, které podpírají do výše vyčnívající jehlancovitou střechu, pokrytou šindelem. Zámeček pojmenoval – podle přezdívky své manželky Marie Terezie Kuniglové, které se říkalo Tupferle – Tupferleburgem. Později lidé tento název zkomolili na Tuppelburg a jeho překlad Dvojhradí se používá dodnes. Od zámečku vybíhalo v osách jeho stěn osm alejí. Stranou byl zřízen i rybník s labutěmi a zlatými rybkami. Lovecké sídlo v 18. a 19. století navštívili významní hosté teplických lázní, byli zde i Ludwig van Beethoven nebo Johann Wolfgang Goethe. Dnes si v restauraci v přízemí můžete pochutnat na zvěřinových specialitách, sál v prvním patře slouží pro společenské akce.

Mstišovská obora je malinká, rozkládá se na pouhých 17 hektarech, a je tvořena převážně listnatými stromy. Chovají zde například daňka skvrnitého, který se do českých zemí dostal už v období po husitských válkách. Samec bývá blíže určován podle tvaru paroží, například jako špičák, vařečkář, lopatáč. Dalšími zde chovanými zvířaty jsou srnec obecný, který je nejmenším druhem jelenovitých v Evropě, a jelen evropský, který je zase hlavním představitelem jelenů na našem kontinentu. Dále v oboře můžete obdivovat siku východního, který je známý jako jelen Dybowského. Pochází z Japonska a oblastí východní Sibiře a je zvláštností zdejší obory. Určitě zahlédnete muflona, který byl do střední Evropy dovezen asi v polovině 18. století z Korsiky a Sardinie, a prase divoké, které je rozšířené po celé Evropě. Černá zvěř je společenská a sdružuje se v početných tlupách, jejichž jádro tvoří bachyně se selaty. Staří kňouři pak žijí spíše samotářsky. Za potravu jim slouží vše, co naleznou, od různých kořínků, plodů či hospodářských kultur až po zdechliny uhynulých zvířat. Obora je přístupná denně od 10.00 do 20.00 hodin.