Dubí

Dubí

Dubí

První zmínky o Dubí se nalézají v krupských městských knihách a jsou z období let 1488 až 1494.Podle těchto údajů se sice nejedná ještě o osadu, ale o místo, kde přechodně a sezónně přespávali krupští horníci, kteří v okolí těžili a rýžovali cín.

Osada dostala pojmenování po rozsáhlých dubových lesích, které se nacházely v okolí a byly také původní lesní kulturou. Dubí (Eichwald) se postupně stávalo osadou tvořenou přístřešky havířů, stájí pro koně, hutí na zpracování rudy, mlýnů a pil, které zpracovávaly dřevo pro důlní práce a palivo v hutích.

Od 16. století se Dubí natrvalo stává součástí teplického panství a je obcí známou svými hutěmi, mlýny, pilami a hamry. Koncem 16. století zde byla založena velká obora a postavena myslivna Barvář a brzy je sem přemístěna i lesní správa teplického panství. To znamená následný rozvoj dřevozpracujících provozů pil, provozů na výrobu dřevité vlny a papíren.

Příhodná poloha obce na středověké obchodní stezce z Čech do Saska vyvolala i vznik formanských přepřahovacích hostinců, obchodů a dalších závodů na zpracování železa a kovů, výrobu střelného prachu, keramiky a později i sklářství.

Zlepšilo se i komunikační spojení s okolními obcemi a s městem Teplice a tak se tato oblast stala i cílem výletů teplických lázeňských hostů. Význam obce, hlavně obchodní, se zvýšil dobudováním silnice Dubí - Cínovec v letech 1849 - 1851. Od poloviny 19. století má obec i vlastní školu. Toto období se také stává údobím počátku lázeňství, které bylo zpřístupněno veřejnosti v roce 1862. Lázeňské budovy doznaly několik významných etap svého vývoje.

Orientace na lázeňství, rekreaci, turistiku a obchod definitivně zastřela původní hornický ráz obce. K 1.11.2008 z důvodu poklesu zájmu o léčení a špatné finanční situace teplických lázní jsou k tomuto datu tyto historické lázně uzavírány.

Její známost byla podtržena i výstavbou kostela Neposkvrněného početí Panny Marie (1898 až 1906), která je kopií benátského kostela Santa Maria dell Orto. Tento objekt se postupně stal známějším než vlastní lázeňské budovy a je jednoznačnou dominantou obce v hlubokém klínu Krušných hor.

Jednoznačnou orientaci obce podtrhovaly i další aktivity, jako rozsáhlé parky a lesoparky, promenádní cesty, sáňkařská a bobová dráha a skokanský můstek a spojení obce s Teplicemi romantickou tramvajovou dráhou. Počet obyvatel tohoto městečka se v průběhu I.poloviny 20. století pohyboval v rozpětí 4 500 až 5 000 osob s velkou převahou občanů německé národnosti. Dnes zde žije 3.730 stálých obyvatel.

Historický, společenský a ekonomický vývoj Dubí i počet jeho obyvatel byl zřejmě i hlavním důvodem, že se v roce 1960 stalo Dubí integrujícím centrem nově vytvořeného územně správního celku, který přejal i jeho označení.

Tip-PráceProjekt: Student - praxe - excelenceTeplický deník